Přehled kulturních pořadů v Praze říjen 1956

Milí čtenáři,
tento měsíc se dozvíte něco o československém muzejnictví, zajímavostí je zapojení se do mezinárodní kampaně, která byl pořádána na podporu muzeí vůbec. Dále nabízíme výběr tehdejších filmových premiér, divadelních představení, výstav a koncertů.
Alice Braborcová

Hlavní rysy dnešního rozvoje československého muzejnictví
S potěšitelným rozvojem naší národní kultury, jako hlavní složky rozmachu nadstavby státu spějícího k socialismu, nastává radostný růst všech našich vědeckých i osvětových zařízení. Mezi nimi dostává se místo i rozvoji československých museí, z nichž jen velká musea soustředěná v Praze, v Brně a v Bratislavě mohla se těšit alespoň poněkud většímu zájmu v minulých desítiletích. Převážná většina našich museí, jichž máme na území našeho státu téměř 400, je tvořena musei vlastivědnými, jejichž působišti jsou krajská nebo okresní města. Vývoj těchto vědeckých a osvětových zařízení byl však v minulosti soustavně opomíjen a jejich sběratelská a osvětová práce spočívala na bedrech nadšených dobrovolných pracovníků, kteří svou mravenčí pílí a příkladnou obětavostí shromáždili ve sbírkách vlastivědných musei mnoho vzácného dokladového materiálu, zejména pro vývoj společenských poměrů dnes nepostradatelného. Dnešní doba však záměrně usiluje o to, aby i těmto museím dostalo se všeho, čeho ke své práci potřebují. Je třeba opatřiti jim nejen důstojné umístění, které by zajistilo i bezpečnost sbírek, nýbrž také vhodné a školené pracovníky, jejichž činnost a dobrý poměr k věci byly by prvním předpokladem pro zdar jejich vlastivědné a osvětové práce. Počíná se s přestavbou těchto museí, s budováním jejich exposic na podkladě pokrokových zásad vytyčených především sovětskými musejními pracovníky, a se systematickým pořádáním jejich sbírek i s doplňováním jejich materiálu. Nedávná výstava o rozvoji československého musejnictví v období 1945–1954 v Národním museu v Praze ukázala jasně velký podíl, jímž československá musea přispěla k obohacení našeho kulturního života. Velké množství výstav na nejrůznější, často vysoce aktuální themata, přednášek, nových exposic i besed, které byly v tomto období uspořádány, ukazuje, jak důležitou složkou našeho kulturního života jsou již dnes naše musea a jak bude jejich význam stoupat již v nejbližších letech. A je třeba dodat, že tuto velkou práci vykonala naše musea za podmínek často velmi svízelných, nedostatku umístění, prostředků a pracovníků, na základě lásky musejních pracovníků k této práci, za pomoci dobrovolných spolupracovníků ze širokých vrstev lidových.
Musejnictví stává se však stále větším zájmem celého světa, jak nasvědčuje např. vznik mezinárodní musejní rady (ICOM) se sídlem v Paříží, pracující v úzké dohodě a za podpory UNESCO. Z iniciativy těchto složek je v letošním roce organisována mezinárodní kampaň museí, jako první akce toho druhu vůbec, jejímž účelem je především zvýšení zájmu o práci museí na celém světě. V týdnu 8.–14. října 1956 vrcholí tato kampaň pořádáním zvláštních výstav v museích, pořádáním přednášek o významu jejich práce pro vědu a osvětu a uveřejněním řady článků, jimiž bude vysvětlen smysl musejní činnosti v dnešní době, jako nepostradatelné součásti vzdělávání širokých vrstev lidových. Také všechna československá musea přispějí ke zdárnému průběhu mezinárodní kampaně museí 1956 nejrůznějšími vlastními akcemi, na něž se pilně připravují.

CO SE HRÁLO V DIVADLECH
Radúz a Mahulena – J. Zeyer, J. Suk | Smetanovo divadlo /dnes Státní opera Praha/
Zářijové noci – P. Kohout | Ústřední divadlo Čs. armády /dnes Divadlo na Vinohradech/
Fidlovačka – J. K. Tyl, Fr. Škroup | Divadlo St. K. Neumanna /dnes Divadlo na Palmovce/
Zázračný pramen madridský – Lope de Vega | Městské divadlo komedie /dnes Divadlo Komedie/
Kůzlata a vlk – N. V. Medvědkinová | Ústřední loutkové divadlo /dnes Divadlo Minor/

FILMOVÉ PREMIÉRY V ŘÍJNU 1956
Německý barevný film v českém znění Ernst Thälmann – vůdce své třídy. Historický obraz bojů německé dělnické třídy v třicátých letech. Režie: Kurt Maetzig. Hrají: G. Simon, H. P. Minetti, K. Runkehlová, P. R. Henker, N. Krjučkov, E. Dunkelmannová aj.
Film holandsko­‑západoněmecké produkce Dítě potřebuje lásku. Osudy chlapce z rozvrácené rodiny. Scénář a režie: W. Staudte. Hrají: Dick van der Velde, H. Finkenzellerová, B. Drewsová, A. Kerst, H. K. Brusse aj.
Manželství Dr. Danwitze. Západoněmecké filmové drama ze současného života. Režie: Artur Maria Rabenalt. Hrají: M. Kochová, K. Böhm, H. Hatheyerová, P. Dahlke aj.
Český barevný film Jan Žižka. Druhý díl husitské revoluční trilogie. Režie: zasl. umělec Otakar Vávra. V titulní úloze: národní umělec Zdeněk Štěpánek, laureát státní ceny.
Sovětský barevný film v českém znění Saltanat. Dramatický příběh z nádherných hor. Režie: V. Pronin. Hrají: A. Kadykejevová, A. Karlijev, N. Žanturin, M. Ryskulov aj.
Brazilský film Sinhá moca. Dramatický příběh z bojů za osvobození černých otroků. Režie: Tom Payne. Hrají: Anselmo Duarte, Eliane Lageová, Ruth de Souza, Jose Policena aj.
Barevný maďarským film Student Gábor. Romantický příběh z doby tureckého panství v Maďarsku. Režie: L. Kalmár. Hrají: M. Andaházyová, N. Krencseyová, Z. Gregusz, I. Sinkovits aj.
Jugoslávský film V bouři. Drama lidí z rybářského prostředí. Režie: V. Mimica. Hrají: M. Oremicová, D. Malicová, D. Felba, A. Nalis aj.
Italský film Vila Borghese. Historky z římského parku o lidech, láskách, úsměvech i slzách. Režie: Gianni Franciolini. Hrají: Eduardo de Filippo, Vittorio de Sica, Anna Maria Ferrero, Francois Pérrier, Gérard Philipe, Franca Valeri aj.
Český film Vina Vladimíra Olmera. Drama medika, který se dostal na šikmou plochu. Režie: Václav Gajer. Hrají: E. Cupák, národní umělec F. Smolík, laureát státní ceny, D. Nejdlová, J. Brož, A. Vránová, J, Brejchová aj.
Poplach v horách. Rumunské filmové drama o strážcích hranic. Režie: Dinu Negreanu. Hrají: E. Petrut, D. Iurie, G. Carabin, I. Lucian, A. Sorescová aj.

HUDBA
Varhanní matiné. Hrají: J. Ropek – varhany a J. Suk – housle | Smetanova síň, Obecní dům
Večer italské opery – Verdi. Sólisté: Maria Tauberová, zasloužilá umělkyně, soprán, Beno Blachut, laureát státní ceny, tenor, Eduard Haken, laureát státní ceny, bas. Řídí Bohumír Liška. Pořádá FOK | Smetanova síň, Obecní dům
Chopinův večer. Antonín Jemelík. Sonáta b moll, ­Balada g­‑moll, Etudy, Nocturna, Mazurky | Dům umělců /dnes Rudolfinum/

VÝSTAVY
Výstava Františka Tichého | Galerie Českého fondu výtvarného umění, Národní tř.
Karel Havlíček Borovský v boji a utrpení | Ars – Umělecká síň, Melantrich
Národní umělec Václav Rabas | Jízdárna Pražského hradu
Mozart a jeho současníci v díle Aloise Jiráska. Pokladem výstavky jsou výňatky z děl Aloise Jiráska o Mozartovi a jeho současnících. Na okraj těchto textů jsou pak připojeny dobové dokumenty a ilustrace Adolfa Kašpara | Museum Aloise Jiráska, Liboc, letohrádek Hvězda

PŘÍRODA
PRAŽSKÁ ZOOLOGICKÁ ZAHRADA
Praha – Troja
28. září oslavila pražská zoologická zahrada 25 let svého trvání. Mezi několika akcemi, pořádanými v rámci 25. jubilea, je i výstava 25 let ZOO, pořádaná na Střeleckém ostrově. Výstava potrvá do 21. října a bude zpestřena několika překvapeními. Také v zoologické zahradě naleznete několik novinek. Nejzajímavější z nich jsou v zahradě narozená telátka yaků tibetských, telátko bisona a nově dovezený africký dravý pták hadilov písař. Zajímaví jsou také ještěři, varani píseční, obývající pustiny severní Afriky i jihozápadní Asie a velký jihoamerický ještěr teju. Velkému zájmu návštěvníků se těší rovněž tučňáci, dovezení z Kapského města a slůně Pepík, dar vietnamské vlády. Pavilon opic má nového obyvatele! Je to asi roční samička drilla, Rozárka, která si svou roztomilostí jistě získá vaše srdce.

Vydal Městský dům osvěty ÚNV hl. m. Prahy. Redakce a administrace v Praze 1, U Obecního domu 2. Vedoucí redakce s. V. Dobrý. Vytiskly Středočeské tiskárny, závod 04. Cena 2 Kčs.